Už jenom 5 sekund! To nestihnu! Koberec... koberec...
,,Konec!" ozval se hlas učitele Kaňourovského vzadu, který měl co dělat s tím, aby se nerozesmál.
,,Odlož péro! Anglicky se koberec řekne..." aniž by to podle naší přezdívky "Kaňor" dopověděl, ozvala se vzadu s správnou odpovědí jedna moje spolužačka. Šla si zrovna se svoji "Mléčnou kreditkou" na kiwi a čokoládové mléko do automatu. Za ní šel Honza Pátek.
Zrovna jsem chtěl jít taky, když v tom si učitel odkašlal. Chtěl mi tak připomenout co že bude s tou "pajskou".
,,Mám jí v peněžence kterou mám ve třídě, hned se vrátím!" řekl jsem a přitom i lhal. Žádnou jsem neměl, ale zato si narychlo jednu papírovou a falešnou vyrobil. Pak, na spojovací chodbě kde je i automat ji dal učitelovi.
,,Ha ha ha... Dej mi tu pravou!" řekl Kaňour.
,,Nedohodly jsme se jestli pravá nebo falešná. Takže je to jedno a tady máte tu falešnou." řekl jsem, a moc dobře věděl že poslední slovo už nebylo slyšet, protože jsem už stál u automatu na mléko. Chtěl jsem si vybrat vanilkové mléko a hrušku.
,,Tak mi kup ještě!" řekl Honza Pátek.
,,A mně taky!" řel prozměnu Roman.
Oba dva žádali od té spolužačky Nikoly ještě mléka. Viděl jsem jak včera dala Nikola celé třídě , každému v ní 4, kromě mě! Vyčerpala tak 302 Kč ze své kreditky. Teď ji máma zase nabila, a Honzovi Pátkovi a Romanovi dala ještě 2, celkem tedy drželi 4.
Rozhodl jsem se to ze zlosti že mi při testu nenapověděla oznámit učitelce.
V anketě pod článkem hlasujte do 21. dubna 2010 jak chcete aby se dál příběh vyvíjel. 21. dubna napíšu podle výsledků ankety pokračování a anketu k tomuto článku smažu. Já sám do ankety nehlasuji!
hezkýýý blošek :)